Rychlá navigace:
> Eger
> Esztergom - Ostřihom
> Zámek Fertőd
> Zámek Gödöllő
> Keszthely
> Kőszeg
> Pécsvárad
> Sárospatak
> Siklós
> Tata

Eger

Jedno z nejhezčích barokních měst je už tisíc let tradičním biskupským sídlem, dnes zde sídlí arcibiskupství. Obyvatelé Egeru jsou hrdí na slavnou minulost svého města a celé souvislé skupiny historicky cenných a památkově chráněných budov. Eger poté, co na zdejším hradě purkrabí István Dobó s hrstkou svých bojovníků v roce 1522 více než měsíc odolával dvacetinásobné turecké přesile, dostal přídomek Město lásky k vlasti.
Eger je rovněž lázeňským střediskem, městem studentů a vína. Okolní vinařský kraj nabízí vynikající druhy bílého i červeného vína, které se hostům nalévají ve staletých sklípcích. Druhým největším kostelem v Maďarsku je klasicistická katedrála, v níž jsou také největší maďarské varhany. Hned naproti kostelu v pozdně barokním lyceu, dnes vysoké škole pedagogické, nalezneme župní církevní knihovnu se 130 tisíci svazky, jednu z nejhezčích knihoven v zemi vyzdobenou nádhernými stropními freskami. Ve věži fungovala v 18. století hvězdárna Spekula a později tu bylo instalováno první astronomické muzeum v Maďarsku.
Na vršku nad městem se vypíná hrad s půdorysem pětiúhelníku, který má pro zemi historický význam. V hradním areálu archeologové objevili pozůstatky katedrály z 13. století a rekonstruovali biskupský palác z 15. století. Sem bylo též umístěno Hradní muzeum Istvána Dobó seznamující návštěvníky s historií hradu a celého města. Nad městem se tyčí čtyřicetimetrový minaret, na který vede 93 schodů.
Turecké lázně jsou památkou na svéráznou lázeňskou kulturu, která vznikala v období turecké nadvlády (1526-1686). Lázně se sedmi bazény a s vodou působící léčivými účinky na pacienty onemocněním pohybového ústrojí jsou v provozu celý rok. Zdejší léčivá voda se doporučuje zejména při revmatických onemocněních.

Pro detailní informace prosím navštivteEger webovou stránku.

Esztergom - Ostřihom

Malé městečku s 30 tisíci obyvateli se může zaslouženě označovat kolébka maďarské historie. Esztergom (Ostřihom) byl ve středověku po dobu celých 300 let hlavním městem země, později církevním centrem.
Symbolem města je největší kostel v Maďarsku, Ostřihomská katedrála, přestavěná v 19. století v klasicistním stylu. Katedrála je vysoká 100 m a uvnitř se nachází největší oltářní obraz na světě namalovaný na jediný obrovský kus plátna. Zajímavou raritou je jediná zachovalá renesanční budova na území dnešního Maďarska, Bakóczova kaple, která je zbudována z červeného mramoru a je o 300 let starší než samotná katedrála, neboť pochází ze začátku 16. století. Klenotnice ostřihomské katedrály opatruje nejbohatší maďarskou sbírku církevních pokladů – je zde 400 zlatnických skvostů a textilií, drahocenné kalichy s půlměsícem, mešní roucha, kalich Suky, veledílo gotického mistra, jakož i zlatý umělecký klenot zdobený drahokamy, Křížová cesta krále Matyáše. V podzemní části katedrály byla zřízena hrobka primase Jószefa Mindszentyho ctěného jako mučedníka, která se stala poutním místem.
Královský palác z doby románské připomíná v sousedství baziliky soukromá královská kaple, dále hradní kaple zdobená freskami a rozeta nad vchodem. V rekonstruovaných sálech paláce árpádovských králů seznamuje hradní muzeum s historií Ostřihomského hradu. Domovem nejvyššího maďarského církevního hodnostáře je primasův palác, v němž se nachází i Křesťanské muzeum, nejhodnotnější maďarská muzejní sbírka mimo Budapešť. Jsou zde opatrovány zachovalé poklady uherského středověkého umění - oltář z roku 1427 zobrazující křížovou cestu a zdobená rakev Páně. Součástí paláce je také knihovna, kde se nachází nejstarší maďarská sbírka knih s 250 tisíci svazky, včetně rukopisů.

Pro detailní informace prosím navštivteEsztergom - Ostřihom webovou stránku.

Zámek Fertőd

Zámek Fertőd patří mezi nejkrásnější a největší zámky v Maďarsku. Bohatě zdobený zámek označovaný jako „maďarské Versaille“ odráží bohatství šlechticů a lásku k pompéznosti zejména šlechtice Miklós Esterházy. V polovině 18. století nechal hrabě přestavět svůj lovecký zámeček na pompézní rokokový zámek. Vzorem celého komplexu vystavěného do tvaru podkovy byl zámek ve Versaille. Rakouský skladatel Joseph Haydn strávil téměř třicet let na dvoře hraběte Miklóse Esterházy, řídil operní orchestr, organizoval hudební život na zámku, zkomponoval zde nespočet oper, mší, koncertů, sonát a písní. Po smrti hraběte přesídlila rodina do Kismarton, zámek zůstal opuštěn a orchestr byl rozpuštěn. Část budovy je dnes možné navštívit jako muzeum. Navštívit je možno také čtyřpokojové apartmány knížecího páru Esterházy a více než dvacet restaurovaných salonků. Od roku 1959, od doby 150. výročí úmrtí velkého skladatele Josepha Haydna, se na jeho počest každoročně koná Mezinárodní hudební festival a Týdny hudby za účasti známých tuzemských i zahraničních orchestrů a sborů.

Zámek Gödöllő

O zlatý věk města se zasloužil v 18. století hrabě Antal Grassalkovich, který zde nechal vystavět aristokratický zámek – palác rodu Grassalkovich. Jeden z nepozoruhodnějších a nejrozsáhlejších barokních komplexů 18. století se rozprostírá spolu s přilehlými budovami na ploše 17 000 metrů čtverečních a zahrnuje rovněž park o velikosti 29 ha. Palác se stal od roku 1867 výletní rezidencí rakouského císařského a maďarského královského manželského páru Františka Josefa I. a Elisabeth, v letech 1920 a 1945 byl majetkem maďarského zemského správce. Díky architektonickému řešení tohoto barokního komplexu budov vznikl tzv. „styl Gödöllő“, který byl vzorem mnoha dalších návrhů maďarských zámků. V roce 1996 bylo otevřeno Královské zámecké muzeum. Navštívit lze devět renovovaných sálů prostředního křídla, slavnostní sál zdobený zlatobílým štukováním a část královských obytných prostor. V zámku i na celém nádvoří se každé léto konají rozmanité kulturní pořady a koncerty, pořádaných v duchu svého mecenáše hraběte Grassalkowich. Ve městě se nachází maďarská zemědělská universita.

Pro detailní informace prosím navštivteZámek Gödöllő webovou stránku.

Keszthely

Keszthely je známé především svou historií, dobrou pověst městu dala rodina Festetic. Nejslavnější budovou je zámek rodiny Festetics. Jedná se o třetí největší a nejkrásnější aristokratickou budovu Maďarska. Návštěvníky očekává renovovaný nerokokový zámecký komplex.. Hrabata a knížata z rodiny Festetics, která zde žila od třicátých let 18. století, byla urozená nejen svým původem ale i svými činy. Zasloužila se o výstavbu nemocnice, lékárny a gymnázia a založila také v roce 1797 Georgikon, první Vysokou školu zemědělskou v Evropě. Podporovala národní literaturu, umění a muzea a nechala postavit první parník, jež provozoval pravidelnou přepravu po Balatonu. Podílela se na zušlechťování zvířat a chovu koní, zkrátka Keszthely prožívalo svůj rozkvět. Výstava interiéru v přirozeném prostředí zámeckého muzea představuje původní zařízení, dobové předměty z jiných zámků používané šlechtou v 18. a 19. století.
Nádherný anglický park s vodotryskem a francouzská zahrada měly dříve rozlohu 40 ha, v posledních desetiletích patří zámeckému muzeu již jen 7 ha chráněných zelených ploch, které jsou pečlivě a odborně upraveny.

Pro detailní informace prosím navštivteKeszthely webovou stránku.

Kőszeg

Rodina Kőszeg postavila ve 13. století ve městečku Kőszeg hrad z důvodu ochrany města. Vnitřní část hradu je nestarší částí města. Hrad je nyní kulturním centrem, na nádvoří se konají divadelní představení a nachází se zde také muzeum Miklóse Juristicse. Kapitán hradu Kőszeg, Miklós Jurisics se rozhodl, že na několik dní zastaví postup vojska Sulejmána II. táhnoucího na Vídeň. 5. srpna 1532 upozornilo obránce poplašné zvonění na to, že se od Szombathelye přibližuje předvoj Turků. Asi tisícičlenné vojsko Miklóse Jurisicse zastavilo přesilu padesátitisícové turecké armády.

Budova radnice ve městě je nejstarší radnicí v Maďarsku. Funkce budovy radnice zůstala od přelomu 14.-15. století až dodnes nezměněna. Největší budovou v centru města je gotický kostel.

Pécsvárad

V blízkosti města Pécs, bohatého na historické památky, leží na úpatí jihovýchodních svahů pohoří Mecsek, uprostřed ovocných zahrad, vinohradů a hájů s jedlými kaštany, obec Pécsvárad. Vykopávky posledních třiceti let, objevené v benediktinském klášteře a v místě středověkého hradu, představují v Maďarsku ojedinělý historický soubor budov. V době dobývání území Maďary bylo toto území v Karpatské pánvi důležitým místem odpočinku knížete Arpáda, k jehož ochraně byl zemský hrad v Pécsvárad zřízen. Za doby velkoknížete Gézy vzniklo v 10. století na hradě panské sídlo zahrnující palác a kapli z kamene. Štěpán, první maďarský král, založil v roce 1015 v panském sídle klášter a věnoval mu rozsáhlá území. V jednom z křídel panského sídla žil bratrský řád Benediktinů. O sto let později bylo ke klášteru a kapli přistavěno jedno poschodí. V polovině 13. století byl na jižní straně sídla vystavěn nový, větší kostel. V 15. století doporučil král Matyáš Pécsvárad, jako nejbohatší a nejklidnější klášter země, opatům. Turci obsadili klášter v roce 1543, řádoví bratři jej opustili a klášter zpustl. Na jeho zříceninách dal biskup Zindendorf, opat z Pécsvárad, v roce 1729 vystavět v severozápadní části hradního nádvoří budovy,z nichž doposud zachovalá věž již tehdy obdržela svou dnešní podobu.

Opatství, obnovené jako památník, představuje dnes zajímavé muzeum a hotelový komplex. V opatství se nachází historicky cenná výstava a pamětní muzeum, kde se představují díla sochaře Sándora Kigyós. V srpnu se zde každoročně pořádají Dny sv. Štěpána.

Sárospatak

O zlatý věk města se zasloužila rodina Rakoczi. Hrad je jednou z nejdůležitějších gotických a renesančních památek v Maďarsku. Rodina Rakoczi získala hrad v roce 1616 a tak se stal na dobu téměř 100 let jejím sídlem. Když byl György Rákóczi v roce 1630 zvolen knížetem Sedmihradska, opevnil a zkrášlil hrad podle svých představ a vkusu. Po smrti knížete se počal v 70. letech 17. století hrad rozpadat. Dnešní podoba zámeckého komplexu vzešla z iniciativy Němce Bretzenheima. Z této doby pochází romantické eklektické hlavní průčelí, na místě vyschlého příkopu byl založen anglický park. Od roku 1875 přešel hrad do majetku rodiny Windischgrätz, kteří nechali vybudovat v Červené věži na počest svaté Alžběty, narozené v Sárospatak, kapli. Dnes se na hradě nachází muzeum Rákócziho. Vyplatí se uskutečnit výlety do okolních lázní Végardó, do zámeckého muzea v Pácin nebo do porcelánky v Hollóháza.

Siklós

Hrad Siklós je jednou z nejzachovalejších středověkých památek v Maďarsku. Nachází se v blízkosti chorvatských hranic. Pozoruhodné prvky hradu pocházejí ze středověku, hrad je rovněž jedinou maďarskou pevností, jež navzdory několikanásobným přestavbám v minulosti byla nepřetržitě obývána. Jádrem celého komplexu je zámecký hrad obehnaný vysokými hradními zdmi, staršími polokruhovými věžemi a novějšími baštami. Vnitřní hrad je obklopen rozsáhlým pásem zeleně o rozloze 6 ha. Dokumenty se poprvé zmiňují o siklóském hradu v roce 1294, kdy byl jeho majitelem Gyula Siklósi. V průběhu dějin se nacházel v rukou hned několika šlechtických rodin, které se všechny věnovaly jeho zkrášlení. Dnes je hrad památkou, jež může být navštěvována celoročně. V jižním křídle se nachází zámecké muzeum a žalář, ve sklepích je lapidárium s vytesanými svědky doby románské, gotiky i renesance.

Mezi kulturní pořady léta patří koncerty vážné a zábavné hudby, setkání dechových orchestrů a každoročně v říjnu se konají Slavnosti siklóského podzimu. Za návštěvu stojí rovněž Alsóváros (dolní město), kde si lze prohlédnout ve farním kostele nedávno obnovené nástěnné malby, a džami tureckého bega Malkocse. V okolí hradu Siklós se také nachází známé poutní místo Máriagyüd se dvěma věžemi ozdobeným barokním kostelem, uvnitř s gotickým chórem.

Tata

Oblíbené výletní a odpočinkové místo se nachází ve vzdálenosti 7 km od Budapešti, po dálnici směrem na Györ. Divoká zvěř v okolní hornaté krajině Vértes a Gerecse, blízkost osídlení k bývalé městské části Buda, bohaté vodní krasové prameny, jezero Öreg-tó (Staré jezero) napájené z potoka Által a další menší vodní plochy bohaté na ryby, činí tuto oblast již od středověku oblíbeným místem pro odpočinek, zotavení, lov zvěře i ryb.

Gotický hrad se čtyřmi věžemi v rozích stavby nechal na břehu jezera Öreg vystavět na starých ruinách počátkem 15. století král Zigmund. Hrad byl ze severu chráněn jezerem a z jihozápadu vodním příkopem. Věže byly propojeny dvoupatrovým hradním křídlem, v jednom z nich se nacházela hradní kaple. Král Matyáš nechal budovu přestavět na renesanční palác. Po králově smrti se panství Tata začalo rozpadat. Při dobyvačných nájezdech Turků byl hrad několikrát obsazen a zapálen. Aby byl lépe chráněn, byly vystavěny italské bašty a hradní opevnění s kasematy. Stálé útoky však zvítězily nad osudem hradu a v dokumentech ze 17. století je již zmínka pouze o ruinách hradu. V tomto stavu jej převzal v roce 1727 zemský správce József Esterházy. Dosud zachovalé křídlo, jež se nacházelo na břehu jezera, nechal přestavět v neogotickém slohu. Ve volně přístupné hradní kapli z 18. století je instalována výstava církevního umění.